Chvíli poté, co jsem si obstaral packraft, jsem zjistil, že by bylo dobré na něm trochu umět jezdit. Nebo alespoň zjistit, co bych na tom dokázal sjet i já, divokou vodou téměř nezasažený člověk - no nezasažený až tak ne, kanál v Suchém Vrbném mám už dost projetý. Vlastně spíš proplavaný. Prostě - moc mi to nejde a vždycky když lezu na řeku, nadávám si do hlupáků a říkám si: "zlatý moře!"
 |
Když někdo umí, tak umí.
Tady předvádí svoje umění Robert Süßenbach, který celý kurz vedl. |
Pokud jste packraft ještě nezaregistrovali, vězte, že to je nafukovací loď, kterou si sbalíte do relativně malého baťůžku a která na rozdíl od většiny ostatních váží jen 3 kg a hlavně výrazně víc vydrží. Do packraftu můžete snadno přihodit bágl a dá se na něm vozit i jízdní kolo. Takže je bezva na pěší výlety do jezernatých či "říčnatých" oblastí.
Mně se zatím zadařilo vyrazit jen na Malši a Vltavu a tak jsem byl opravdu zvědav, jestli nejsou videa, kterých je internet plný, na kterých borci sjíždějí podle mně úplně šílené záležitosti (i vodopády!!) tak trochu mimo moje možnosti. A jak se během dne ukázalo, leccos dám. Ale pěkně popořádku.
Nejprve jsme absolvovali výcvik na hladké vodě. Robert nám opravoval základní záběr, pak nám pečlivě vysvětlil, jak správně provádět záběr na otáčení lodě (což u packraftu není moc velký problém :-)) a nakonec ještě závěs. To bylo vše a užuž šlo se na kanál. Jenže ačkoli jsme natěšení lezli do lodí, k našemu zklamání nás z lodí rychle vytáhl a nejprve jsme šli podél kanálu.
 |
| Výcvik na hladké vodě. |
Dostalo se nám vysvětlení, jak je to s proudy, jazyky a vracáky a pak padl návrh: "
Co kdybychom si trochu zaplavali?" "
No jasně", pomyslel jsem si, "
dáme si pár metrů po proudu." Hahaha! Nejprve jsme si osahali některá místa tak, že jsme se drželi lana, které je natažené podél obou břehů kanálu a pak šup a proplavali jsme kanál celý. Co dodat - po chvilce to byla zábava.
 |
Jen tam hupsni!
|
 |
| A už jedéééé. |
 |
| Vyplave, nevyplave? |
A pak honem do lodí a začali jsme jezdit, jako housata pěkně srovnaní za Robertem. A tady přišlo kouzlo - na vodě jsme byli asi třetí hodinu a mně došlo, že se zvolna začínám nudit. Neuvěřitelné, začal jsem chytat vracáky, o kterých jsem zprvu ani netušil, že tam jsou a vychutnával jsem si radost z jízdy až do morku kostí.
 |
| Nádhera, tohle se mi opravdu líbilo! |
Moc mi pomohly rady, abych se s vodou nepral, ale používal jí a tak se mi povedly kousky, o kterých bych ještě před pár hodinami neřekl, že jsou možné, ba co víc, že je dám já sám. Ovšem to už se rychle blížila pátá hodina, což je chvíle, kdy se z WWIII s průtokem 10 m3, stane voda WWIV (15 m3).
 |
| Já vím, chtělo by to předklonit, ale - alespoň už to vím! |
A boj začal pěkně nanovo. Většina míst se prudce změnila a vzhledem k tomu, že jsme pádlovali celý den, se přihlásila o slovo únava. Takže už nebylo moc sil na to, zkoušet si kanál nějak najíždět a tak jsme prostě většinou jezdili dolů s tím, že se člověku občas povedlo zastavit. Nebo zaplavat. Ale všechno šlo relativně snadno a tak jsem zase nabyl pocitu, že by mi to s divokou vodou mohlo alespoň trochu jít. A za to moc děkuju Robertovi, který nás naučil spoustu nových věcí i Svenovi Schellinovi, který kurz organizoval. Moc se mi to líbilo a mám pocit, že se do Lipska rád ještě jednou podívám.
 |
| Neohrožený packraftař. |
